Můžeš Zůstat, Můžeš Jít - Helena Vondráčková

Stůj, ještě rozhlídni se kolem

Tenhle pokoj bude sám

Ještě pobuď s tímhle stolem

Sedni na okení rám

Ještě jednou otoč světlem

Abys' prohlídl svůj kout

Ještě pohlaď tátům betlém

S kterým nikdo nesměl hnout

Ještě pohleď jak se tenčí

V kalendáři počet stran

Škoda jen, že nejsi menší

Že jsou okna dokořán

Motýl s větrem dovnitř vlít

Můžeš zůstat, můžeš jít

Ještě jeden tichej povzdech

Tahle pelest byla tvá

Ještě napiš prstem po zdech

Malý jméno, malý já

Ještě listuj v knize hostů

Vezmi herbář do dlaní

Ještě za trest v rohu postůj

Za svý vzpurný chování

Ještě jednou zazvoň zvoncem

Jako když byl Štědrej den

A za příběh s štastným koncem

Připiš «nevěř» s velkým en

Motýl s větrem dovnitř vlít

Můžeš zůstat, můžeš jít

A pak vzpomeň, co tě nutí

Navždy pláchnout z těchto míst

Na tu křivdu s trpkou chutí

Kterou nelze, nelze snýst

Kdo ty místa změnil v klec

A zbořil bránu ke štěstí?

Kdo tě nazval lehkou holkou

A tvou lásku neřestí?

Tolik špíny tolik bláta

Ani jeden vlídnej tón

To snad nebyl vlastní táta

To snad vůbec nebyl on

Jak ta rána, jak se zhojí

Jak to zpátky všechno vzít?

Máš jak motýl možnost dvojí:

Můžeš zůstat, můžeš jít

Je však pozdě, všechno pomiň

Darmo smlouvat, není s kým

Žádný odpusť, žádný promiň

Běž a chvátej za tím svým

Teď jde o tvý právo žít

Hej, hle — motýl k nebi vzlít

Nesmíš zůstat, musíš jít