Měl jsem rád a mám (Soleado) - Karel Gott

A-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há

a-a-á-a-há, a-ha-ha-ha-há,

a-ha-ha-há, a-ha-ha-ha-há

Na kterou z vás vzpomínám si víc,

na kterou z vás, netroufám si říct.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.

Já fotek tvých plnou měl jsem skříň,

jak jsem byl stár?

Sedmnáct, či míň?

Óo, lásko má, kde teď jsou, se ptám,

jen úsměv tvůj měl jsem rád a mám.

Ty vílo z hor, měňavá jak sníh,

tvůj vzdech se vpil do polštárů mých,

Óo, lásko má, pak jsem spal v nich sám,

jen povzdech tvůj měl jsem rád a mám.

Ty krásko zlá, zvyklá pouze brát,

dík tobě já poznal jsem i pád.

Óo, lásko má, tisíckrát mě zklam,

vždyť vůni tvou měl jsem rád a mám.

Ty kvítku můj, o němž se mi zdá,

snad někdy též zklamal jsem tě já.

Óo, lásko má, vinu svou už znám,

tím víc tvou tvář měl jsem rád a mám.

Na kterou z vás vzpomínám si víc,

na kterou z vás, netroufám si říct.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.

Óo, lásky mé, čas mě táhne k vám,

váš smích i pláč měl jsem rád a mám.