Idyla - Karel Kryl

Má idyla je vylhaná jak Praha Karla Plicky

Lže požehnání pohana, byť znělo katolicky

Tma v ubikacích bojarů a mraky nad Žižkovem

A gauner vzdychá po jaru a vraždí ducha slovem

Rum do odlivky s valiem a dojati až k pláči

Jsme šťastni, když si nalijem, a jedno, kdo nám stáčí

Sbor ropuch zpívá rekviem, jsme s nimi na prameni

Ač se lží ještě nežijem, jsme s pravdou rozvedeni