Těžko Říct - Psí vojáci

«Takovej život žít nechci,»

Řekla a Slunce se usmálo v její krajině

Pohladil jsem jí stehno

V tý záři

A trochu zavyl

Pití na stolku se zhouplo

Skoro jako moje srdce

Pak jsem chvíli čučel

Ona se dívala

Většinou ne na mě

«Budu tě milovat celej život.»

Kovadlina v zátylku

«Anebo se na to vykašlem

Necháme to plynout

Nic nebudeme dělat

Budeme na sebe zírat

Hlavně nezačni

S těma svejma dlouhejma větama…»

«Máš pěknej rukopis,»

Vzdychla

A cukla jí tvář

Jestli v úsměvu

To nevěděl ani brouk, ani čmelák

Ani vítr v trávě

«Dneska je světový masíčko,»

Řekl číšník

Zvedla se zástěra ve větru

A zavoněla řeka

«To sou kydy!»

Ozvalo se od vedlejšího stolku

A vzduch se rozpadal na malý mušky

«Budu tě milovat celej život.»

«Ach,» řekla

V očích slzy

A třináctou cigaretu

Nebo čtrnáctou?

Těžko říct

Těžko říct

Těžko říct