To světlo jsi ty - Jelen

Zapadlo slunce a přestalo hřát,

všude je ticho i ptáci šli spát,

rozbitý lampy mi na cestu neposvítí.

Chci vyjít ze dveří a zeptat se hvězd,

na špatnou cestu a nechat se vést,

spadaným listím se procházet do nebytí.

Zase padám a necítím strach,

padám a měním se na hvězdnej prach,

poslední paprsek dělí mě od temnoty,

to světlo jsi ty.

Mlha jak peřinou přikryla svět,

nemůžu zpátky a nechci jít vpřed,

blesky a hřmění krev na víno nepromění.

Láska ti zmizí než spočítáš pět,

řekli jsme A, ale nedošli k Z,

na stupních vítězů stojíme poražení.

Zase padám a necítím strach,

padám a měním se na hvězdnej prach,

poslední paprsek dělí mě od temnoty,

to světlo jsi ty.

Zase padám a necítím strach,

padám a měním se na hvězdnej prach,

poslední paprsek dělí mě od temnoty,

zase padám a necítím strach,

padám a měním se na hvězdnej prach,

poslední paprsek dělí mě od temnoty,

to světlo jsi ty.